2009 - nyní

2009. Odvážná dívka Martina tu koupila pole a začala pěstovat zeleninu. První sezónu přespávala pod plachtou. Další sezónu už pod střechou rozestavěného hospodářského domku. Náhodným kolemjdoucím i přátelům vařila kávu na ohni.  K nádhernému výhledu od ohně přidala vždy trochu zeleného lupení k zakousnutí. Další rok přidala stádečko koz a ovcí, do kávy mléko, k lupení kozí sýr a tradiční folklor - chytání koz a dojení. 

2010. Dita a Martin přišli záhy. Začali jezdit častěji a pomáhat Martině. A nejen oni. Společně se kosilo, pěstovalo, uklízelo, zabydlovalo, tábořilo. První 3 osadníci, 2013 první maringotka, 2014 se začal stavět slaměný dům. V Hodonicích se pořádají setkání s rodáky, výstava, oslavy slunovratu, kosení sadu. Provozuje se tu výměnný obchod LETS. Zabydlují se tu také děti, první Kuba s Johankou. Ženy ZEM, v maringotkách na louce přes údolí. Kočky a včely.

2015. Alča s Vovkou a chlapečkem Hynkem se přidávají do party. Karavan u velkého ořešáku byl jejich prvním domovem. Sousedský život venku, nová skupinka maminek a dětí, co se každý týden v Hodonicích schází. Dny plné přírodního stavitelství. Zvolna se dostavuje slaměný dům. Staví a bourá se jurta. Rodí se mláďata : kůzlata, jehňata, koťata a k posledku také děti, Zorján a Andělka. 

2018. Zuzka, která bydlívala v Deskách, se vrací téměř na místo činu... do Hodonic do další maringotky. Na návštěvy stále častěji jezdí taky Iveta, Jenda a Miriam a stálá parta maminek s dětmi. O víkendech sázíme společně nové ovocné stromky, pečujeme o staré, moštujeme. Akce soběstačné, nízkonákladové a veselé. Spolu se sousedy z Desek a Samot zvelebujeme cestu z Desek do Hodonic.  Vystupujeme jako uskupení Živé Hodonice. Chceme sem vrátit soběstačný a udržitelný život, který odsud před desítkami let zmizel.